V závislosti na použitém materiálu rozlišujeme následující druhy tapet:
papírové tapety
Papírové tapety mají obvykle jednu nejvýraznější výhodu oproti jiným a touto výhodou je nízká cena. Jedná se o tapety z raženého, potištěného a mačkaného papíru. Nejkvalitnější jsou dvojvrstvé ražené papírové tapety – takzvané duplexní. Dle hmotnosti suroviny se papírové tapety dělí na lehké, středně těžké a těžké. Papírové tapety na zeď mohou po natření lepidlem lehce změnit svůj rozměr. Lepidlo je třeba nanášet na tapetu a počkat několik minut až materiál řádně zvlhne. Papírové tapety se nehodí do vlhkého prostředí nebo na zdi, které praskají. Je možné je občas přetřít vlhkým hadříkem, ale v žádném případě omývat, také jejich oděruvzdornost je výrazně nižší než u dalších materiálů.
Vinylové tapety na zeď jsou vhodné do všech typů interiérů (zdi, sádrokartony, umakart, různé omyvatelné nátěry). V závislosti na množství a kvalitě vrchní vinylové vrstvy je možno tapety použít pro různé účely. Koupelnové tapety je možné použít do vlhkého prostředí, např. do koupelny a WC. Vinylové tapety na zeď mají velmi dobrou překrývací schopnost při použití na křivé a popraskané stěny.
tento druh tapet je relativně nový a díky jednoduchému zpracování se těší stoupající oblibě. Pro výrobu vliesových tapet se používá jednostranně impregnovaný vlákninový nosný materiál. Je tvořen převážně z buničiny a textilních vláken, která jsou spojena pojivem. Tím se dosáhne maximální rozměrové stability. Materiál se navíc vyznačuje vysokou propustností vzduchu a vodní páry.
Další zvláštnost vliesových tapet spočívá v tom, že se lepidlo aplikuje pouze na stěnu (stejnoměrně a ne příliš silně) a tapeta se přikládá suchá. Vliesové tapety na rozdíl od papírových také nevyžadují čas na provlhčení.
